Kácení
Kácení stromů za použití stromolezecké techniky
Kácení stromů ze země
Kácení stormů za použití stromolezecké techniky
Stromolezectví (z anglického tree climbing), toto v našem jazyce dosud nezvyklé slovo, bylo u nás poprvé použito v souvislosti s péčí o stromy v roce 1996. Z hlediska arboristiky je to úzce specializovaná činnost v principu založené na používání výškových lezeckých technik a prostředků osobního zajištění, pro bezpečné provádění odborných zásahů a operací v korunách stromů. Přestože každá definice má slabá místa, důležité je sdělení, že lezení na stromy v souvislosti s jejich ošetřováním či jinou odbornou činností se profesionalizovalo.
Vývoj tohoto oboru neprobíhal ve všech zemích zcela koordinovaně a zdaleka ne na stejné úrovni. Proto dnes existují různé metody, techniky a vybavení používané pro práci na stromech, ve kterých se laik obtížně orientuje. Přesto se ale za desetiletí vyprofilovala světově jednotná podoba stromolezectví, která se dále vyvíjí a zdokonaluje.
Postupné kácení stromů stromolezeckou technikou
Postupné kácení stromů je nejrizikovější a nejnamáhavější část stromolezecké praxe. Nebezpečnost této práce nesmí podceňovat laikové ani profesionálové. Vysoké procento úrazů při tzv. rizikovém kácení je jedním z řady důvodů, proč by měla být tato práce prováděna výhradně zkušenými a vyškolenými profesionály. Následující informace neslouží jako návod pro začátečníky. Představuje jen některé základní způsoby provádění těchto složitých operací.
Pro zvládnutí této specializace je potřeba projít dlouhým a profesionálním výcvikem. Tak, aby se nepoškodily objekty pod stromem při jeho kácení, kombinují se různé techniky využívající lan, kladek, pák, tření a dalších jednoduchých fyzikálních principů. Cílem je postupné odřezávání a bezpečná doprava částí stromu na zem při zachování maximální bezpečnosti pro všechny zúčastněné pracovníky. Stejně jako při použití jiných stromolezeckých technik vstupuje i zde do hry mnoho proměnných faktorů, které je nutné dobře vyhodnotit. Jedná se zejména o statické poměry káceného stromu, rizika, jež představuje okolí, správné použití odpovídajícího vybavení pro spouštění a momentální kondici lezce. Pracovník, jenž spouští těžká břemena ze stromu dolů, musí rovněž brát v úvahu působící fyzikální síly ve formě tření, dynamického zatížení lana, kotevních prvků apod.
Přestože každá situace je velmi individuální a specifická, měli bychom před započetím práce postupovat zhruba v následujících krocích:
1) Kontrola statických defektů stromu - praskliny, dutiny na kmeni, plodnice hub (zvláště na bázi kmene), poškození kořenů stavební činností, úzké tlakové vidlice apod. Zvlášť nebezpečná situace může nastat při kácení stromu s již instalovaným předepjatým vázáním, po jehož odstranění hrozí rozlomení problematického větvení. Dále pozornosti nesmí ujít kořenové hniloby, zavěšené nebo zlomené větve, zasažení bleskem, napružené větve, nebezpečný náklon stromu, doba od odumření stromu atd.
2)Zhodnocení rizik stanoviště – blízkost nadzemních vedení (elektrické a trakčníé vedení, telefon, místní rozhlas, kabelová televize, dálkové přenosné kabely atd.), zamokření půdy, eroze v oblasti kořenové zóny, okolní objekty (budovy, lampy, autobusová zastávka, dětské hřiště, skleněné výplně, sochy, pomníky, hroby, intenzivní květinové záhony …), blízkost komunikací (silnice, chodníky, cyklistické stezky, tramvajové nebo vlakové koleje …), specifický pěší provoz, otvory v zemi, poklopy, tyče, ploty, podzemní vedení a nádrže (plynovody, septiky, žumpy, tlakové nádrže, revizní šachty apod.).
3)Zvážení metod a technik – způsoby navazování a spouštění větví čišpalků, kontrolovaný schoz přímo na zem, navázání stromu pro usměrnění pádu celého stromu nebo jeho torza, použití jeřábu nebo manipulační plošiny, spevnění stromu uvázáním, použitíblízkého stromu nebo objektu, kladkostroje a speciální lanové systémy atd.
4)Odhad hmotnosti spouštěných kusů a dynamické zátěže, jakou je schopen unést lanový systém a jeho jednotlivé části.
5)Výběr a příprava stanoviště pro manipulaci kácených kusů stromu – místo pro skladování větví, špalků a klád, místo propoužívané vybavení, volná plocha pro pohyb pomocných pracovníků na zemi.
6)Kontrola vybavení před použitím.
7)Dohoda o způsobu komunikace mezi lezcem (lezci) a pracovníky na zemi.
Obecný model postupného kácení stromu stromolezeckou technikou vypadá následovně: Stromolezec se pohybujes pomocí stupaček, kmenové smyčky a lezeckého lana. Postupně odstraňuje větve nebo jejich jednotlivé části (v jednodušších případech). Po odvětvení kmene odřízne vrchol a při sestupu postupně odřezává další kusy. Větve a části kmene se buď schazují
(je-li zde bezpečný prostor pro dopad a dá-li se bezpečně určit dráha letu), anebo spouštění na laně. Ve složitějších situacích v závislosti na oklnostech se volí jiný postup, ten však musí být vždy bezpečný jak pro lezce, tak pro ostatní osoby a majetek. Stromolezec se musí po celou dobu práce jisti dvěma nezávislými systémy, tj. jak lanem, tak kmenovo smyčkou. Při použití motorové řetězové pily musí použít kmenovou smyčku s ocelovým jádrem, snižující možnost přeříznutí lana.
Kácení stromů ze země
Nejjednodušší a nejlevnější způsob kácení stromu je kácení s řízeným nasměrováním padajícího kmene, které používáme všude tam, kde to podmínky s ohledem na dostatek prostoru a bezpečnosti dovolují. Kácení stromů se v tomto případě provádíme většinou za použití běžných pomůcek. Kácení stromů je počáteční operace v těžbě dříví, na kterou navazuje odvětvování, odkořeňování, zkracování, štípání a rovnání do hránic. Kácení je oddělení kmene od pařezů a pád stromu do zvoleného směru. Nejjednodušší je kácení stromu rovně rostlého, přímého, s pravidelným kmenem a korunou, jehož těžiště je v ose kmene. Těžiště je bod, v němž je soustředěna hmotnost stromu. Takový strom se nazývá normální strom a při jeho kácení postupujeme podle pracovního postupu kácení normálního stromu. Pracovní postup při kácení se rozděluje na přípravné práce, tj. určení směru pádu stromu, úprava pracoviště a očištění spodní části kmene, a na vlastní kácení, tj. zásek, hlavni řez, vychýlení a pád stromu a konečná úprava kmene.
Určeni směru pádu stromu
Směr pádu stromu určuje dřevorubec podle těchto zásad a hledisek:
Je třeba dodržovat technologický postup a z něho vycházející pracovní postup, a to podle směru vyklizování dříví a podle prostředku určeného k soustřeďování dříví pro dané pracoviště.
Je třeba přihlédnout k terénním podmínkám daného pracoviště, růstu stromu a tvaru koruny.
Těžba a soustřeďováni dříví se musí provádět beze škod na stojícím porostu, nárostech nebo jiných objektech. Při pádu nesmí být poškozeno dříví káceného stromu. Při těžbě i soustřeďování dříví musí být dosaženo co největších výkonů s nejmenší námahou. Celý pracovní proces musí probíhat přesně podle zásad bezpečnosti práce
Úprava pracoviště
Před vlastním kácením dřevorubec upraví pracoviště, tj. upraví a vyčistí okolí káceného stromu a ústupovou cestu od viditelných překážek, jako jsou např. keře, větve, kameny, klest, buřeň a v zimě sníh. Ústupová cesta se volí ve směru šikmo dozadu od stromu, aby dřevorubec mohl při pádu stromu ustoupit do bezpečné vzdálenosti tak, aby nemohl být zasažen padajícím stromem nebo případným následným pohybem stromu při pádu na zem.K úpravě pracoviště patří i příprava a rozmístění nářadí používaného při těžbě. Nářadí se ukládá přehledně a bezpečně vždy tak, aby bylo na místě v případě použití při pracovním úkonu. Nikdy však nesmí v práci překážet nebo být zdrojem pracovního úrazu.Před započetím vlastního kácení se dřevorubec přesvědčí, nejsou-li v ohroženém prostoru jiné osoby mimo káceče, popřípadě povìøí pomocného pracovníka kontrolou pøi kácení. Ohrožený prostor je kruhová plocha o polomìru nejménì dvojnásobné délky káceného stromu. Døevorubec je povinen z ohroženého prostoru všechny ostatní osoby vykázat.
Úprava spodní části kmene
Očištění paty kmene - v místě záseku a hlavního řezu se pata kmene očistí od hrubých nečistot, popřípadě jiných překážek, které by mohli způsobit otupení ostří řetězu nebo jinak znesnadnit kácení. Např: kámínky, hlína, písek, mech, lišejník.
Odřezání kořenového náběhu - odřezávají se všechny větší kořenový náběhy, které by mohli ztěžovat kácení i následné fáze těžebného procesu, jako je soustřeďování, odvoz skladování dříví. Ve směru pádu stromu se odstraňují všechny kořenové náběhy, neboť zásek provedený v kořenovém náběhu strom nevede do zvoleného směru pádu nebo dochází ke štípání oddenku. Při odřezávání motorovou pilou se provede nejprve vodorovný řez a teprve potom řez svislý, přičemž se začíná u největšího náběhu. Všechny kořenové náběhy musí být odstraněny ve stejné výšce a vodorovné řezy se vedou níže, než je vodorovný řez záseku.
Odvětvování části kmene - je-li kmen zavětřen až k patě, provádí se odvětvování nastojato motorovou pilou, při čemž platí zásada, že při práci dřevorubec zaujímá pevný postoj a drží pilu pevně oběma rukama. Odvětvování se provádí nabíhající části řezu směrem shora dolů; nikdy se nepoužívá konec lišty. Kmen se odvětví se odvětví maximálně do výše prsou dřevorubce, asi 130 cm.
Osekání borky - borka se osekává se osekává při výrobě odkorněného dříví u dřevin s tlustou borkou / borovice, modřín/, a to sekerou do výše ramen dřevorubce.
Zásek – směrový klínový zářez
Směrový zářez je klínovitý vyříznutí části kmene ve směru pádu stromu, který umožňuje pád stromu do určeného směru a zabraňuje rozštípnutí paty kmene nebo vytržení třísky.
Provádí s u všech kácených stromů na 15cm průměru na pařezu. Stromy do průměru 15cm na pařezu ve směru pádu stromu v místě zářezu jen nařízneme, aby se při pádu z kmene nevyštípla tříska nebo se nerozštípl oddenek. Směrový zářez je tvořen vodorovným a šikmým řezem. Vyříznutá část s odstraní a zářez se řádně vyčistí, aby hrana byla rovná a hladká. - Výška pařezu měřené od hlavního řezu po místo, kde se kořenové náběhy stýkají s terénem, může být max. 1/3 průměru káceného stromu. - Hloubka vodorovného řezu směrového zářezu je 1/5 -1/3 průměru stromu na pařezu. - Šikmý řez pod úhlem 30 až 45° se vede ve výšce, která se rovná minimálně 2/3 hloubky směrového zářezu.
U stromu tenčích, než je účinná délka vodící lišty na pařezu, se provádí směrový zářez z levé strany odbíhající části řetězu. Je možno nejdříve provést řez šikmý a potom vodorovný, neboť se tak dosáhne větší přesnosti směrového zářezu a jeho rozměrů. Z téhož místa pak dřevorubec provádí beze změny postavení hlavní řez.
U stromů tlusčích, než je účinná délka vodící lišty na pařezu, se provádí směrový zářez z pravé strany stromu nabíhající části řetězu, odkud pak začíná hlavní řez.
Rozeznáváme vrchní, spodní a boční zásek. Vrchní zásek se používá za normálních podmínek v těžbě na rovinách a mírných svazích, spodní při kácení na svazích.
Dvojí bělavý řez se používá u zvláště tlustých kmenů a tam kde hrozí odštípnutí kmene, u mírně nakloněných stromů nebo při kácení po směru silnějšího větru. Vedou se pod směrovým zářezem, kolmo, do hloubky šířky lišty z obou stran kmene
Hlavní řez
Hlavním řezem se odděluje kácený strom od pařezu. Vede se vždy vodorovně min. do ½ výšky směrového zářezu. Hlavní řez se nesmí nikdy spojit se směrovým zářezem. Ponechává se nedořez minimálně 2-4 cm, které zajišťují pád káceného stromu do zvoleného směru.
U tenčích stromů, kde účinná délka vodící lišty přesahuje průměr pařezu, se hlavní řez provádí z téhož místa jako směrový zářez, tj. z levé strany stromu (dřevorubec nemění postavení). Motorová pila se opře opěrkou v místech nedořezu a hlavní řez s provede vějířovitým řezem, tj. postupným otáčením pily kolem pevného bodu – opěrky. Při kácení tenkého dříví je možno použít rovný řez – tah. Celá pila, tj lišta is motorem, se opře o strom a tahem se provede řez. Tento způsob však vyžaduje větší namahu a nevyužívá se samovolný záběr pily v řezu.
U stromu s průměrem přesahujícím účinnou délku vodící lišty (nejvíce jeden-a půlkrát) se provádí hlavní řez zápichem, nebo vějířovými řezy z více opěrných bodů.
Zápich se provádí z pravé strany stromu po provedení záseku. Pila se nasadí ve vzdálenosti na šířku vodící lišty od záseku v úhlu 45°na kmen nabíhající částí řetězu. Pila se vtlačuje do řezu a postupně, kdy už nehrozí nebezpečí zpětného vrhu pily, se vyrovná do hlavního směru zápichu, tj. rovnoměrně se zásekem. Odbíhající částí se provede řez směrem k zápichu až po nedořez a pak se provede zbytek hlavního řezu několika vějířovými řezy nebo tahem, při čemž se pila z řezu nevyjímá, aby byla zajištěna rovina řezu. Po odříznutí jedné poloviny až 2/3 hlavního řezu se kmen zajistí přetlačnou lopatkou nebo tažným klínem.
U stromů s průměrem přesahujícím v místě řezu dvě účinné délky lišty se musí ještě před provedením hlavního řezu proříznout střed kmene řezem vedeným směrovým zářezem (zásekem) ve výši hlavního řezu tak hluboko jak dovolí rozměry směrového zářezu a pily. Řez se provádí proti směru pádu stromu zápichem uprostřed směrového zářezu buď vějířovitým, nebo postupným řezem tak, aby na obou stranách zůstaly krajní tahové boky nedořezu dlouhé nejméně 10 cm.
Vychýlení stromu do směru pádu
K zajištění pádu stromu v určitém směru a zamezení svírání pily v řezu se použije podle potřeby: dřevorubecká lopatka, tažné nebo hydraulické klíny, přetlačná tyč, lano, stahovák stromu, traktor apod.. U stromů od průměru 35 cm na pni při použití přetlačné lopatky musí být použit zároveň tažný klín /klínování/.
Nářadí se vkládá do řezu po dostatečném naříznutí pily, přičemž nejprve zabraňuje svírání lišty v řezu a teprve v konečné fázi pomáhá k vychýlení stromu do směru pádu. Háčkem vychyluje strom dřevorubec tahem vzhůru, lopatkou buď tahem vzhůru nebo tahem dolů. Klíny se do řezu vrážejí úderem sekerou, kaláčem nebo lopatkou. Údery nesmějí být silné, aby klín z řezu nevyskočil, popř. v konečné fázi strom předčasně neodlomil, a tím nepoškodil patu kmene. Klínování však musí být dostatečné, aby se dosáhlo patřičného vychýlení do směru pádu.
Motorová pila se z řezu vyjímá v okamžiku otvírání hlavního řezu, tj. když se strom začíná vychylovat a padá k zemi. Součastně dřevorubec ustoupí po předem vyhlédnuté a upravené ústupové cestě na bezpečné místo. Zde setrvá tak dlouho, dokud viditelně nehrozí nebezpečí úrazu nebo jiného poškození zdraví.
Konečná úprava kmene
Úprava oddenkové části kmene se provádí ihned po pádu stromu na zem. Odřízne se zbytek nedořezu - tříska - a zarovnají se zbývající kořenové náběhy tak, aby jejich výška nad oblou plochou kmene nepřesáhla 3 cm. Došlo-li k vytržení třísky z kmene, musí se ihned z pařezu odříznout.
Odvětvování
Odvětvování je pracovní operace navazující na kácení stromů. Provádí se sekerou, motorovou pilou, ručním nářadím nebo odvětvovacími stroji.
Sekerou se odvětvují větve také ve směru od oddenku k vršku, nejprve na vrchní části kmene a na té straně, na které dřevorubec nestojí. Potom se odsekají větve na straně, kde dřevorubec stál dříve, a po otočení kmene se odvětvení dokončí. Tenké větve se odsekávají jedním sekem vedeným hladce při kmeni. Tlustší větve se nejprve naseknou od vrcholu a pak se několika seky vedenými od oddenku odseknou. Tlusté větve je nutno nejprve naseknout šikmo několik centimetrů nad povrchem kmene a pak teprve doseknout zbývající část kmene střídavými, rovně a šikmo vedenými seky.
Osekané větve se odhazují tak, aby nepřekážely v další práci, vršek se odseká nebo odřeže pilou. Používají se sekery odvětvovací nebo univerzální, vždy ostré a správně nabroušené.
Motorovou pilou se odvětvují jen stromy, které leží na zemi, přičemž se začíná od oddenku a postupuje se k vršku. Dřevorubec musí při odvětvování stát pevně a jistě na obou nohách, při práci nesmí stoupat na kmen, na neodřezané větve a ležící kmeny. Pilu drží pevně oběma rukama, při vlastním odvětvování ji opírá o kmen nebo podle potřeby o vhodnou část nohy.
Větve se odřezávají páčivým pohybem a pila se otáčí v rovině lišty. Lišta se v řezu nesmí odklánět z řezné roviny do jiné polohy ani páčit, neboť dochází ke svírání, nadměrnému namáhání a opotřebení lišty a řetězu, popř. k vyskočení řetězu z lišty. Odřezává se vždy jedna větev střední částí lišty. Je nutno dbát, aby nebyla koncem lišty zasažena další větev, nebo vzniká zpětný vrh pily, stejně jako při odvětvování koncem lišty. Při nasazení lišty k větvi musí řetěz obíhat plnou obvodovou rychlostí pila pracuje na plný plyn, plyn se přidává krátce před nasazením k řezu a ubírá se po odřezání větve až na volnoběh. Po odříznuti větve nesmí lišta směřovat proti pracovníkovi.
Zvláštní případy těžby dříví
V této kapitole se probírají takové případy těžby dříví, které se podstatně liší od běžného pracovního postupu.Patří mezi ně především kácení stromů s vychýleným těžištěm /nakloněných, jednostranně zavětvených apod., stromů zvláště tlustých, srostlých, zlomených a vyvrácených, stromů dutých a vyhnilých, dále kácení stromů v mimořádných podmínkách na strmých svazích, v sutích, v blízkosti budov, komunikací, elektroobvodů a spojovacích vedení.
Ve všech těchto případech je nejdůležitějším požadavkem zaručit bezpečnost pracovníků a dosáhnout pádu káceného stromu do požadovaného směru. To umožňují zvláštní pracovní postupy s použitím účelových pomůcek.
Kacení nakloněných stromů ve směru pádu
Na rozdíl od normálně rostlých stromů mají nakloněné stromy těžiště mimo osu kmene (nakloněný, jednostraně zavětvený atd.). Při normálním kácení hrozí nebezpečí rozštípnutí oddenku kmene, kterému lze zamezit použitím kmenového spínače nebo ovinutím uklínovaného řetězu. Kácení se provádí podle těchto zásad:
Kořenové náběhy se odstraní jen ve směru pádu.
Hloubka směrového zářezu je do jedné třetiny až jedné poloviny tloušťky kmene.
Hlavní řez se provede srdcovým řezem,třemi řezy nebo zápichem s ponecháním nedořezu v místě tahu.
U stromů nakloněných ve směru pádu je časté nebezpečí vytržení dlouhé třísky. Tomu lze zabránit bělovými řezy vedenými pod hlavním řezem po stranách nedořezu.
Kácení stromů s těžištěm vychýleným proti směru pádu
Při kácení stromů s těžištěm vychýleným proti směru pádu je nutné nejprve strom vyrovnat do svislé polohy, aby bylo možno dosáhnout požadovaného směru pádu. Pracovní postup je opačný než v ostatních případech - začíná se hlavním řezem. Tento řez se má vést poněkud šikmo dolu a zároveň s jeho řezáním se strom přetlačuje až do vyrovnání do svislé polohy. Hrozí nebezpečí sevření lišty hmotností stromu, proto přetlačování musí být dostatečně důrazné, a to klíny nebo hydraulickým klínem a u velmi nakloněných tlustých stromů nejlépe tahem navijáku přes směrovou kladku, aby strom při pádu nemohl zasáhnout stroj s navijákem. Při použití klínů nebo podobných pomůcek je vhodné začít zápichem, aby bylo možno klín založit dříve, než bude lišta sevřena. Násek se provádí teprve po vyrovnání stromu do svislé polohy.
Kácení stromů s těžištěm vychýleným mimo směr pádu
Velmi často se kácejí stromy s těžištěm vychýleným mimo směr pádu. Není-li vychýlení velké, liší se postup pouze vedením hlavního řezu, přesněji tvarem nedořezu. Nedořez je užší u strany, kam je strom vychýlen, a na opačné straně je širší tím více, čím větší je vychýlení stromu; nedořez má tvar trojúhelníku. K dosažení správného směru pádu napomáhá rovněž přetlačování /lopatkou nebo klínem, které se zakládají tak, aby působily proti vychýlení stromu/. Je-1i vychýlení stromu značné, lze požadovaný směr pádu zajistit nejlépe lanem traktorového navijáku, vedeným přes směrovou kladku.
Kácení stromů vyhnilých a dutých
Hmotnost stromu je nesena jen kruhovou vrstvou dřeva, někdy velmi tenkou, tzv. blánou. Proto je kácení vyhnilých a dutých stromů nebezpečné, neboť hrozí vytržení nedořezu. Často téměř není možné použít lopatku nebo klín, které hmotnost kmene do tenké vrstvy dřeva zamačkává.Je nutný hluboký zásek a opatrné vedení řezu s ponecháním širokého nedořezu. K přetlačování je výhodné použít lano traktorového navijáku nebo stahovák zavěšených stromů. Je nutná zvýšená opatrnost, protože hrozí pád větví i celých ulomených vrcholových částí vyhnilých stromů. Podobné nebezpečí je i při kácení souší. Dutina oddenku se obvykle prozradí jeho lahvicovitým zduřením a pak hnědou barvou pilin při řezu.
Kácení dvojáků a srostlých stromů
Při kácení dvojáků a srostlých stromů se používají dva způsoby, o jejichž použití rozhoduje výška srůstu. Jsou-li stromy srostlé těsně při zemi /nejvýše do 1 m/, lze kácet každý strom zvlášť. Jsou-li stromy srostlé výše, je nutno kácet je současně vždy naplocho, tj. směrem kolmým na delší osu eliptického průřezu srostlého kmene. Přitom je nutno zabránit případnému rozštípnutí srůstu kmenovým spínačem nebo uklínovaným řetězem.
Kácení stromů na svazích a sutích
Práce na svazích je namáhavá a hrozí při ní nebezpečí sklouznuti. Stromy na svazích bývají často jednostranně zavětvené, a proto vzniká nebezpečí sklouznutí celého pokáceného stromu. Práce je nejbezpečnější za sucha, bez sněhu a mrazu, nejlépe začátkem podzimu. Je-li nutno pracovat v době, kdy je terén kluzký, musí být pracovníci vybaveni náledníky. 0 směru kácení rozhoduje použitelný způsob soustřeďování. Na zvláště prudkých svazích rozhoduje hledisko bezpečnosti práce a kácí se šikmo po svahu (větve nedovolí stromu sklouznout).
Kácení stromů v blízkosti budov, komunikací, elektroobvodů a spojovacích vedení
Při kácení stromů v blízkosti budov, komunikací apod. je bezpodmínečně nutné zaručit požadovaný směr pádu stromů, protože jinak by byly ohroženy společenské hodnoty i zdraví a životy lidí. Proto je nutné pracovat za přítomnosti odpovědného pracovníka, zaručit směr pádu stromu vhodnými pomůckami, a zvláště, jde-li o jednotlivé stromy mimo les, je vhodné použítí kladky nebo navijáku.
Tak například při kácení poblíž komunikací je nutno krátkodobě uzavřít ohroženy úsek komunikace dalšími pracovníky po dobu vlastního kácení stromů.
Kácení u železničních tratí, elektrovodů a spojovacích vedeni je nutno předem ohlásit příslušné správě, ty v některých případech zajištují přítomnost svého pracovníka nebo nařídí odpojení ohroženého zařízení. Vždy je nutno zajistit vše potřebné, aby nebyl provoz narušen.
Zaručení požadovaného směru pádu stromu je obtížné zvláště při práci mimo les, při kácení jednotlivých stromů. Jednotlivě rostoucí stromy bývají letité, mohutného, ale velmi nepravidelného růstu, značně rozvětvené, často trouchnivé - vyhnilé. Někdy je nutno nejdříve odřezat ručním nářadím nebo motorovou pilou větve nebo část koruny za pomoci horolezecké techniky, výsuvného žebříku, vysokozdvižné plošiny a pak teprve skácet samotný kmen.
Naviják a lano vedené přes směrovou kladku jsou obvykle jedinou pomůckou, která umožní strom vychýlit do požadovaného směru.
Ke všem případům těžby dříví považovaným za zvláštní je nutné dodat, že v praxi se nevyskytují běžně jen “čisté” případy, jak byly popsány, ale velmi často kombinace několika zvláštností v jednom případu, např. strom vychýlený a zároveň vyhnilý atd. Je proto potřeba uvážit před začátkem práce všechny možnosti a zvolit nejvhodnìjší pracovní postup. Je vždy lépe přivolat odborníka, který je dostatečně kvalifikovaný, aby o správném postupu rozhodl, než začít neuváženě pracovat a dostat se do krizové situace.
Zpracování polomů a vývratů
Zpracování polomů a vývratů je rovněž zvláštním případem těžby dříví, tj. těžby nutné v důsledku kalamity (vítr, námraza). Při zpracování polámaných a vyvrácených stromů je nutná určitá zkušenost pracovníků, práce sama vyžaduje tím větší opatrnost, čím více jsou stromy nakupeny (boudy a rozsáhlé polomy).
Nejsnáze lze zpracovat jednotlivé zlomy a vývraty a je nutno brát v úvahu napružení kmenů a možnost rozštípnutí kmene. Kořenový talíř vývratů se musí před odříznutím kmene zajistit proti přepadnuti (v obou směrech). Po zpracování stromu se má pokud možno překlopit zpět bezpečným způsobem (lanem navijáku traktoru).
Na soustředěných polomech je nutná stálá přítomnost traktoru, který zajišťuje roztahování nakupených stromů tak, aby se mohly bezpečně zpracovávat.
Je nutné přísně dodržovat všechny bezpečnostní předpisy, tj. nešplhat po nakupených stromech, zajišťovat kořenové talíře a přihlížet k nepružení stromů. Při kácení ohnutých /nepružených/ stromů musejí dřevorubci používat kmenový spínač. Je nutno vyříznout hlubší zásek a vést srdcový hlavní řez. Směr pádu je určen hmotností stromu.
Kácení zlomených stromů
Zlomené stromy jsou takové, jejichž kmen je přelomen, ale vršek je ještě spojen s kmenem, visi ve vzduchu nebo je opřen o zem. Před kácením se musí dřevorubec přesvědčit o pevnosti spojení koruny s kmenem. Není-li možno korunu od kmene oddělit, kácí se strom i s korunou. Dřevorubci nikdy nesmějí pracovat pod zlomenou částí koruny. Zásadně musí pracovat vždy z boku zlomeného stromu. Při kácení musí pomocník sledovat korunu, aby mohl včas upozornit na nebezpečí jejího předčasného uvolnění. Technika práce při kácení zlomených stromů se řídí podle toho, v jaké výši je strom zlomen.
Kácení přelomených a rozštípnutých stromů
Přelomené stromy /bez koruny - zlomky/ se kácejí v podstatě stejně jako stromy normálně rostlé. Aby byl dodržen směr pádu, dělá se hlubší zásek a nepřipustí se uříznutí nedořezu. Zlomek padá velmi rychle, a proto je nutno urychleně ustoupit do bezpečné vzdálenosti.
Zpracování vyvrácených stromů
Vyvrácené stromy buď leží korunou na zemi, nebo zůstávají nakloněny a jejich kmen je spojen s kořenovou částí. Hmotnost kořenového koláče způsobí v kmeni značné vnitřní napětí. Porušením rovnováhy vnitrního pnutí se kmen často rozštípne. Proto se začíná pracovat vždy na straně tlaku. Kromě toho je třeba zabezpečit kmen proti rozštípnutí kmenovým spínačem a popřípadě podepřít kořenovou část.